Někdo chytrý (a zkušený) prohlásil, že uklízet s dětmi, to je jako čistit si zuby a jíst při tom Fidorku. Tak to sedí. Toužíte mít doma aspoň občas a aspoň trochu uklizeno, ale někdy je to holt boj, obzvlášť s těmi nejmenšími. Házejí nejrůznější předměty do kbelíku s vodou, kterou se snažíš vytřít. Lezou za tebou na štafle a ty pak nemůžeš dolů. Hopsají po posteli, kterou jsi právě ustlala. Matlají čokoládu na vyprané polštářky na gauči. Vlastně jsi občas ráda, že se k nějaké práci doma vůbec dostaneš. Jak to všechno přežít, dosáhnout svého a zůstat přitom v pohodě? Vyzkoušej našich deset tipů.
_1.png)
1. Pokud se na to necítíš, klidně se na to vybodni.
Bod číslo jedna je ten nejdůležitější pro tvé duševní zdraví a celkovou vyrovnanost. Polož si tuhle otázku: proč vlastně uklízíš? Je opravdu všude takový nepořádek, anebo tě honí tvoje mysl, že “bys měla”? Ne, vážně. Někdy je nepořádek opravdový a někdy jsou naše představy o pořádku až příliš dokonalé. Slev ze svých požadavků, zvlášť s malými dětmi jsou někdy nesplnitelné. Nejsi superman. Vypni i kritiku, kterou slýcháš ve své hlavě a kterou tě cepovali tvoji rodiče. Pokud se na to necítíš, klidně vypni a prostě se věnuj sobě, dětem, jděte na procházku. Úklid počká, život ne.
2. Neboj se říct si o pomoc
Připadá ti to hloupé? Ale ty jsi teď maminka a máš toho i tak nad hlavu. Tak proč něco nepřenechat na někom, koho máš nablízku? Nikdo to neudělá stejně dobře jako ty? Na to se teď nekoukej. Pokud za tebe partner umyje okna, buď prostě vděčná za tu chvilku navíc pro sebe a svého drobečka a nezkoumej, jestli to dělá dokonale. Prostě mu důvěřuj. Nech ho, ať místo tebe vytře podlahu. Anebo, máš-li tu možnost, nech si alespoň babičkou pohlídat děti, ať máš na vše klid. Někdy stačí dvě hodiny a udělá to úplné divy.
3. Sepiš si bojový plán.
Možná zrovna nemáš po ruce nikoho, kdo by ti trochu pomohl. Tak to budeš potřebovat bojový plán. Sedni si, uvař si kafe, vše si sepiš a naplánuj. Jsem si jistá, že až uvidíš svůj plán sepsaný, bude se ti do toho chtít mnohem víc. Soustřeď se pak vždycky na splnění jednotlivých dílčích úkolů a na ostatní nemysli. Hotové si odškrtávej. Budeš mít radost z výsledku a vše uděláš s mnohem větší radostí a v klidu.
4. Na každý den jen jednu věc!
Pokud vše zvládáš s malými dětmi za pochodu, je důležité tohle pravidlo. Neplánuj si toho příliš. Na jeden den je jedna činnost až až! My mámy totiž míváme ve zvyku toho na sebe navalit příliš, pak nestíháme a nakonec ještě máme ze sebe špatný pocit, že nic nezvládáme. Takže na každý den jen dílčí, splnitelné úkoly. Třeba jen „úklid koupelny“. A utírání prachu nech na zítra.
5. Uvař si dopředu nebo uvař rychlovku.
Připrav se na to, že když se do něčeho dáš, možná se ti nebude chtít kuchtit. Které jídlo do třiceti minut tvoje děti zbožňují? Co třeba špagety, nudle s mákem, zeleninové rizoto nebo filé do trouby? Prima je taky uvařit si jídlo na víc dní dopředu.
6. Zapoj je. I ty nejmenší
Pokud jsou už větší, pak ti hravě zvládnou opravdu efektivně pomáhat. Mohou si po sobě sklízet ze stolu, uklízet si boty, pověsit oblečení na háček. Ale i úplně malé děti se potřebují cítit užitečné. Udělej jim radost a zapoj je do činností, které zvládnou. Malé děti milují vysávání, ochotně dávají prádlo do pračky, zapínají různé knoflíky na přístrojích, podávají kolíčky… Pravda je, že nadšení jim často vydrží jen chvilku, ale právě tahle chvilka je pro ně a jejich budoucí sebehodnocení velice důležitá. Zanedlouho stejně prchnou k něčemu jinému. Na jedno ale nezapomeň: nečekej od nich zázraky, bude to spíš zábava než opravdová pomoc.
7. Mají svůj den?
Kdo někdy trávil den s batoletem, ví, že jeho nálada je mnohdy pestřejší než májové počasí. Chvíli si nerušeně hraje a další minutu už se tě neodbytně dožaduje. To je situace, které holt padne za oběť někdy i práce, kterou zrovna děláš – pokud ji opravdu nemusíš dokončit hned, nech to na jindy. Třeba už zítra nastane mnohem příhodnější konstelace. Spokojenost, úsměv a harmonie nás všech je přece mnohem důležitější než cokoli jiného.
8. Neuklízej, dokud si hrají.
Kdo se rozhodne uklízet jim hračky pod rukama, jsou-li děti zrovna zabrané do hry, koleduje si o dvě věci. Za prvé o rozmrzelá dítka, která pak nikdo nedonutí ani heverem, aby byla nápomocná. A za druhé, že to bude dělat znovu! Lepší je dělat zatím něco jiného a počíhat si na vhodnější okamžik.
9. Třídění zdar! Aneb sláva minimalismu.
Ještě jsi nepodlehla kouzlu minimalismu? Pak si zkus všímat, kolik věcí denní potřeby, oblečení, hraček a dalších věcí opravdu ty a tvoji blízcí používáte. Kolik jich je? A kolik jich máte? Možná, že vám některé ty nepoužívané věci jen leží v polici, v boxu či nějaké přihrádce. Možná je zbytečně často přebíráš, uklízíš, držíš v ruce, ale nepotřebuješ je.
Vytřiď je! Věci, které se dají ještě používat, věnuj do charitativního bazaru, oblečení vezmi na swap. Hračky přeberte společně s dětmi a nech je, ať si samy řeknou, které si chtějí nechat a které darujete někomu potřebnému. Uvidíš, jak se váš domácí prostor okamžitě provzdušní. A ty už nebudeš večer klečet na kolenou a sbírat předměty, které skončily rozházené po podlaze jen proto, že v nich děti ztratily přehled.
_1.png)
10. Dětský nepořádek jinýma očima
Ano, je jisté, že úklid má smysl, i když děláš pětkrát denně to samé, zvlášť, máš-li doma úplně nejmenší sviště (sbíráš rozházená zvířátka z farmy, lego v kuchyni, knížky rozložené po celém bytě, dílky puzzle uprostřed obýváku). Je teorie, která tvrdí, že děti milují pořádek. Na první pohled je někdy těžké tomu uvěřit! Ale stačí se na to podívat jinýma očima: totiž že tohle „dělání nepořádku“ je vlastně touha udělat si ve věcech přehled, mít své hračky všechny na očích.
Zkuste pozorovat, jak to funguje u vás doma. S čím si rády hrají, mají vše potřebné v dosahu? Mají děti hračky přehledně roztříděné v regálu či zásuvkách anebo v nějakém společném boxu, kde jsou všechny smíchané dohromady? A hrají si, když jim necháš jejich výtvory z lega postavené, anebo se na stavebnici nadšeně vrhnou teprve tehdy, když dílky pečlivě rozebereš? Najděte si svou vlastní filozofii domácího pořádku, aby se všichni doma cítili dobře.
