Jak na zero waste Vánoce

blog foto široký (9)

Rozhovor s Martinou Sumbalovou, blogerkou o životě bez odpadu a zakladatelkou bezodpadové mapy na webovém portálu Reduca.cz

„Život bez odpadů je ideál, kterého lze v dnešní době těžko dosáhnout. Jít za ním je ale skvělá motivace,“ říká Martina Sumbalová, blogerka, jejímž hlavním tématem i životní filozofií je zero waste. Možná už taky chodíte na nákup s vlastními LÁTKOVÝMI PYTLÍKY, a tak jste logicky došli k otázce, co o Vánocích. Jak ekologicky zabalit dárek anebo co vlastně blízkým koupit, aniž byste produkovali zbytečný odpad. Přesně na to jsem se Martiny zeptala. Ani jsem netušila, že se nakonec budeme spíš bavit o nenakupování, neplýtvání a o tom, jak si užít Vánoce s dětmi úplně jiným, zcela nekonzumním způsobem. Co všechno mi o životě své rodiny prozradila? Třeba to, že i zero waste blogerky občas zajdou do supermarketu.

Jak se u vás doma připravujete na Vánoce?

Co se týče úklidu, ten už popravdě se třemi dětmi moc neřeším. Už jsem se oprostila od myšlenky, že všechno musí být nějak speciálně naklizené. Určitě budu ale chystat nějaké dekorace. Adventní věnec obvykle zdobím tím, co už doma mám. Větvičky si nasbíráme venku. K zapletení věnce používám jeden drátek, který si vždycky po svátcích schovám a příští rok ho znovu použiju. Na věnci vypadají krásně takové jednoduché věci, které každý doma má, třeba skořápky od ořechů. A svíčky, ty se většinou doma taky nějaké najdou, ale kdybych je kupovala, určitě bych volila nějaké přírodní. Vegani by asi nesouhlasili, ale mám ráda třeba ty ze včelího vosku.

Ty úplně miluju, nádherně voní! Když už jsme u těch vůní, spousta lidí vnímá jako součást přípravy na svátky byt patřičně „ovonět“, jaké vůně milujete u vás doma?

U nás jednoznačně vede vůně cukroví, protože všichni milujeme sladké. Pečeme si sami, vždycky se snažím zapojit i děti, náš nejstarší moc rád vykrajuje perníčky. Většinu surovin nakupuji bez obalu. To už dneska není problém, bezobalovou prodejnu máme i u nás nedaleko. Tam koupím veškerou mouku, dokonce i máslo na váhu.

fotky do blogu - ČAD (23) fotky do blogu - ČAD (22) fotky do blogu - ČAD (24)

Chodíš vůbec nakupovat do supermarketu?

Ale jo, taky do supermarketu chodíme, jsou některé věci, které se bez obalu shání hůř – třeba toaletní papír. A pak, život se třemi dětmi je někdy dost jízda, a tak prostě vždycky nestíhám, pak jsem ráda, že třeba manžel po cestě z práce nakoupí.

Obzvlášť před Vánoci mám pocit, že se to na nás ze všech stran hrozně valí a nutí nás to nakupovat i to, co jsme původně neplánovali.

Mně vůbec připadá, že lidi mají pocit, že se musí před Vánoci nějak zásobovat. Nám ale záleží spíš na tom, abychom si koupili opravdu dobré věci. Potraviny s dobrým původem, radši ať je toho míň, ale ať je vše kvalitní. Dáváme přednost sezonní a lokální produkci. Jako velký problém z hlediska ekologie vnímám dovoz, takže se po většinu roku snažíme kupovat lokální ovoce. Na druhou stranu jsou to vždycky trochu kompromisy. Jsem šťastná, že moje děti po mně chtějí mandarinky a ne nějaké sladkosti, takže jim občas mandarinku nebo banán ráda koupím, ne ale pravidelně. A třeba maso z farmy, přestože ho kupujeme vakuované, má pro mne stokrát větší hodnotu než jakékoli dovezené, navíc z velkochovu. U nás doma jsme maso už hodně omezili, a tak si jednou týdně ten vakuovaný obal odpustím.

Když se řekne Vánoce a odpad, vybaví se mi Štědrý večer, stromeček a pod ním ta hora balicích papírů. Jak se dá tohle řešit?

Co se týče balení dárků, nám kupodivu pořád ještě zbývá balicí papír, který jsme nakoupili před tím, než jsme se začali snažit o život bez odpadu. Jednu ze zásad zero waste jsem se naučila už v dětství, i když tenkrát to ještě tolik nefrčelo. Ta zásada říká „nejdřív spotřebuj, co už máš“. Takže my stále schováváme ty použitelné kusy papíru – třeba z nějaké větší krabice nebývá papír nijak poškozený. Dá se tak složit a použít i napřesrok.

A do čeho všeho se jinak dají dárky zabalit, když nechci kupovat speciální vánoční balicí papír?

Možností je spousta. Do budoucna se určitě nebráním myšlence látkových pytlíků, které jsou navíc praktické – dají se pak dál využít třeba k nakupování. Větší dárky vypadají překvapivě stylově zabalené do novinového papíru, ozdobené větvičkou a převázané přírodním provázkem. Dárek se dá zabalit třeba i do nějakého hezkého šátku, který můžeš třeba sama nabatikovat nebo jinak ozdobit – a příjemce získá vlastně dvojitý dárek! Někdo balí i do obyčejného balicího papíru, který je sice recyklovaný, ale to problém moc neřeší, pokud se použil jednorázově.

Proč vlastně vadí životnímu prostředí papír? My v Brně máme spalovnu odpadů, kde se vzniklé teplo využívá k vytápění domácností, to je přece fajn, ne?

Což o to, s odpadem si u papíru celkem poradit umíme. Taky mi přijde fajn, že se v Brně využívá teplo vzniklé při likvidaci odpadů. Tady je ale horší otázka té výroby. Jednak nešetříme lesy, kterých v poslední době stále ubývá, a pak ta samotná výroba. Velkou zátěží je u papíru bělení a také využití různých ekologicky nešetrných barviv. Vůbec nejhůř jsou na tom papíry, které mají jako složku nějaký lesklý potah. Vzniká tak otázka, co je tam obsaženo za příměsi, zda je to vůbec plně recyklovatelné. To je právě problém klasických vánočních balicích papírů, a to si vezmi, že celá ta paráda je jenom proto, aby se dárek jednou zabalil, a pak se to všechno vyhodí.

fotky do blogu - ČAD (25) fotky do blogu - ČAD (26) fotky do blogu - ČAD (27)

Dá to práci, vymyslet takový dárek, abych neprodukovala zbytečný odpad a obaly? Jak na to jít?

Ideální je darovat co nejméně hmotných dárků. Tam vidím spoustu možností, ale chce to trochu změnu myšlení. Myslím, že jsme všichni ještě pořád naladění dávat si hodně dárků. I když se někdy s rodinou třeba domluvíme, že si dárky nedáme, stejně v nás nakonec převládne pocit, že bychom přece jen měli něco pořídit, a tak jdeme a koupíme nějakou pitomost. Dáváme si dárky, které ten druhý třeba ani nevyužije. Každý z nás to určitě zažil, tu řádku nevyužitých sprchových gelů, svíčky, čaje, různé dekorace, které se nám nehodí. Když už dárky naslepo, ať je to alespoň nějaká praktická věc, třeba ponožky.

Jak si mám představit takový nehmotný dárek?

Ještě si to asi málo uvědomujeme, ale tím nejcennějším, co si můžeme navzájem dát, je společně strávený čas, třeba i nějaká společná aktivita. Já mám poslední dobou ve velké oblibě zážitkové dárky. Třeba únikové hry, ty se dají koupit v každém větším městě. Nebo třeba maminka malých dětí bude šťastná, když dostane poukaz na hlídání dětí od babičky nebo od kamarádky. Dají se darovat i různé vouchery na masáž nebo do sauny, na večeři v dobré restauraci, anebo zkrátka vymyslet něco osobního, fantazii se meze nekladou.

No to zní úplně skvěle, poukaz na hlídání bych teda dostala moc ráda! Ale co děti, co pro ně, aby nebyly zklamané?

To už samozřejmě záleží na tom, jak ta rodina k tomu přistupuje dlouhodobě, je potřeba si vše vysvětlit. Mluvit s nimi o tom, co pro nás Vánoce znamenají, učit je neplýtvat. Mně samotné se moc líbí vnímat Vánoce jako dobu, kdy se obdarováváme nejen v rodině, ale pomáháme i těm, kteří to potřebují. A učit je, že abychom mohli obdarovávat, nemusíme ani nic kupovat – můžeme třeba něco vyrobit nebo zrecyklovat. To už jsme zase u toho, může z toho být krásně strávený společný čas. Vyrábět můžou i malé děti. Takový obrázek od dvouleťáka přece potěší každého tatínka.

Naprostý souhlas. Jeden vyrobený dárek vydá za několik koupených!

Navíc si myslím, že ani není potřeba, aby měly děti pod stromečkem horu dárků. Stejně mají vždycky největší radost z těch prvních a ty další si ani neužijí. Naše děti mají hračky i z druhé ruky, třeba lego, a vůbec jim to nevadí. Velký úspěch mají vždycky knížky – a celkově toho nemusí být moc. Mně už třeba jako malé holce bylo divné, že dostávám tolik dárků a rodiče jen jeden nebo dva. Přijde mi fér, když všichni dostanou třeba dva nebo tři dárky, děti i dospělí, babička i dědeček…

blog foto široký (11)

Babičky a dědové, ti se na nás už určitě chystají a vymýšlejí, čím vnoučátka potěší…

To je fajn, že jim chtějí udělat radost, ale někdy mám pocit, že je těžké o tom s nimi komunikovat a že nemám vůbec vliv na to, co děti od příbuzných dostanou a kolik se toho nakonec sejde. Je mi pak líto, že si to všechno ani neužijí. V případě, že už toho máte doma moc, líbí se mi myšlenka obráceného adventního kalendáře. To se každý den adventu vytřídí společně s dětmi jedna hračka, kterou můžete pak věnovat někomu, kdo to potřebuje. Třeba teď jsem někde zahlédla, že se pořádá sbírka plyšáků pro hasiče, nebo si můžete na naší mapě na Reduca.cz najít azylový dům v blízkosti, kde budou za nějaký takový dar vděční.

Proto se chystám příbuzným letos v předstihu ozvat a říct jim, co bychom si přáli. Tak mi nakonec připadá, a platí to nejen na Vánoce, že zero waste je vlastně životní postoj, že je to určitá filozofie. Celkem jednoduchá. Stačí si denně uvědomovat, jaký mají věci příběh – předtím, než jsme je použili, ale i potom. Vidět ty souvislosti.

On ten důsledný život bez odpadu je ideál, kterého nedosahujeme ani my. Určitě jde ale spíš o určitou změnu myšlení. Smyslem je, abychom nevytvářeli zbytečný odpad a zužitkovali co nejvíc to, co už máme. Abychom přemýšleli, co nakupujeme, a nekupovali to, co nepotřebujeme. A takový ten zbytečný, jednorázový odpad snížili na minimum.

Hledáte další tipy, jak prožít Vánoce jinak? Pusťte si Majčino loňské video a inspirujte se zde >>>

 

O Zero waste Vánocích si povídaly:

 

Návrh bez názvu (44)

Alena Střelečková

maminka dvou dětí, redaktorka blogů MAJKA-SHOP a online předporodního kurzu POROD BEZ OBAV

„Mateřství mne naučilo, že čas není a nebude. Je zapotřebí si ho udělat co nejdříve – na to, co nás baví, co nás naplňuje, co nás činí šťastnými! Miluji chvíle s mou rodinou. Ráda tvořím. Píšu. Listuji v chytrých knížkách a učím se nové věci. Učím se od dětí. Vařím a peču. Připravuji si vlastní přírodní kosmetiku. Miluji některé moderní vymoženosti, jako třeba GPS, ale i přírodu, přirozenost, jednoduchost. Ráda se vracím k tradicím a ke kořenům.“

 

Návrh bez názvu (62)

 

Martina Sumbalová

Blogerka, která svými články na portálu Reduca.cz přináší nekonečnou řadu inspirace pro každodenní život bez zbytečného odpadu. Je zakladatelkou bezodpadové mapy, která znázorňuje jak místa bezobalového prodeje, tak místa, kde pomohou věci, které už naopak nepotřebujete. Píše o tom, jak žít minimalisticky, jak nakupovat a jak nenakupovat a ukazuje cesty, jak o tom všem přemýšlet. Vychází ze svých zkušeností maminky tří malých dětí, žije v Brně.

x